[12.2.2012] - K nedělnímu zápasu s Kladnem jsme nastupovali jako vyrovnaný soupeř tj. s plánem odjet (nejhůře) s jedním bodem. Začátek zápasu nás utvrzoval v tom, že s nulou opravdu neodjedeme a s výsledkem budeme moct být spokojeni, ovšem další vývoj zápasu nás pomalu připravoval i na pomýšlení na cíl nejvyšší – nechat bez bodu soupeře …
Jak už jsem předeslal, po prvních tazích jsme mohli být s postavením na šachovnicích spokojeni. Já jsem rozehrál gambitové zahájení a za obětovaného pěšce jsem se snažil soupeře trápit lepší pozicí a komplikovanou hrou v centru. Partie na druhé šachovnice, kde hrála Jana, měla ve svém začátku klidnější průběh než ta moje a získat iniciativu tak bylo otázkou využívání drobných chyb soupeře. Na třetí šachovnici Michal rychle vyrovnal hru a díky poněkud citelné absenci figur v soupeřčině útoku získával lepší pozici. Míla na čtvrté desce získal ze zahájení poziční výhodu, kterou udržet ovšem vyžadovalo velmi přesné pokračování. Stejně tak, jako se snažil ze zahájení získat iniciativu Míla, se snažil velet partii i Katčin soupeř u pátého stolu a to celkem úspěšně. Na šesté šachovnici se Mirek Š. pokoušel o prostorovou převahu, pozice se ale upínala spíše k remízovému vyústění. Na sedmé a osmé šachovnici bojovali Jenda a Lukáš statečně a rozvážně, což neslo své ovoce.
Ani nevím, kdy přesně se zápas začal „hroutit“ v náš prospěch v každém případě se to odehrálo asi takhle: V zápětí po tom co dostala nabídku na remiz Jana jí dostal i Míla a vzhledem k tomu, že se pozice na ostatních šachovnicích vyvíjely dobře, oba přijali – 1 : 1. Jendův soupeř na sedmičce přehlédl kombinaci znamenající ztrátu materiálu, což vedlo ke kapitulaci – 1 : 2. Lukáš se v pohodlné pozici opřel do soupeřových pozičních nepřesností, (které na šachovnici vyrobil), získal pěšce, zahnal soupeřovu věž do kouta a tam ji polapil – 1 : 3. Katka se musela potýkat s děsivě vyhlížející pozicí, ale díky soupeřovu nenalezení vhodného pokračování se dostala z nejhoršího ven. Michal si počkal až do chvíle, kdy se soupeřčin příliš slabý útok začal hroutit jako domeček z karet a získanou materiální a poziční převahu už zkušeně přeměnil v celý bod – 1 : 4. Katčina pozice se mezitím dostala do stádia věžovky s figurou za dva pěšce, kteří ovšem na nechráněném královském křídle mohli ještě hodně zlobit, jaké překvapení tak pro nás bylo, když se soupeři dohodli na remíze – 1,5 : 4,5. (Vítězství v kapse!) Já, neboť jsem byl v téhle fázi boje patřičně zaměstnán svojí vlastní partií, jsem se o tom, že je zápas rozhodnut dozvěděl až po tom co jsem si všiml podezřele vyprázdněné hrací místnosti a dotázání se „jak to vypadá??“. Mimo výsledku jsem také dostal pokyn „tahej si, co chceš“ což mě vnitřně uklidnilo a vykouzlilo mi lehký úsměv na tváři. V pokračování zápasu, které už na náš úspěch nemělo vliv, mimo to, že jsme se mohli snažit vyhrát co největším rozdílem, se stalo toto: Mirek kolem remízového výsledku kroužil celou partii a jako předposlední dohrávající jej také zdárně naplnil – 2 : 5. Já jsem v závěru své partie sice přišel o pěšce, u kterého by se ovšem dalo polemizovat o částečné jedovatosti, ovšem soupeř (nutno dodat, že v rychle se blížící časové tísni) se dopustil několika nepřesností a podcenění pozice, které ho přiměly kapitulovat – 2 : 6.
Výsledek 2 : 6 je zatím největší úspěch našeho “B“-kádru, máme být na co pyšní!! Děkuji všem za to, jak se k zápasu postavili a také za příjemnou atmosféru, která v týmu panuje, probouzí v nás dobrou náladu a díky které jezdíme na nedělní zápasy tak rádi.
PS: Rád bych také poděkoval paní Dvořákové za krásné fotky a Mirkovi Mrázovi, který vede naprosto skvěle a pohotově naše webové stránky.
| Vytáček Martin | rpd | zobrazeno: 4638x |