[20.1.2013] - Brandejs, cesta tam a zase zpátky. V hlavní roli nebyl neobyčejný hobit, ale Míša. Samozřejmě by to nezvládla sama, nějací trpaslíci tam byli taky. K odvetě do Brandýsa jsem s potěšením vezl k Labi základní sestavu. Domácí tentokrát v základní sestavě nebyli, ale i tak měli na všech (kromě 5.) šachovnicích vyšší ELO.
A právě Ondra byl možná nejvíc překvapen, protože hned v zahájení získal figuru, ke které dokázal přidat i pár pěšců a i když si v koncovce trestuhodně zavařil, dokázal partii dotáhnout do vítězného konce. Já si hned v zahájení vzal pěšce, kterého jsem se rozhodl držet a obdobně se vedlo i Evě. Když navíc ještě Martina rozestavila hodně aktivní postavení, vypadalo vše růžově. Míša měla už od počátku pozici dosti "nestandardní", takže její žádosti o možnost nabídnout remis jsem vyhověl. Soupeř samozřejmě ne. Program mají naši žáci na začátku roku opravdu náročný, občas to vypadalo, že starší soupeř Evy ji občas musí budit, takže remis byla zasloužená pro oba. Jenže pak se zvrtla partie Martiny - slibně vypadající útok nikam nevedl nebo lépe řečeno vedl do šachových pekel - figury soupeře měly najednou spoustu místa na dovádění. Já stále držel pěšce a snažil se vyměnit dámy nebo se aspoň po sloupci probít. Jak jsem napsal v úvodu - vše vyřešila Míša, když využila soupeřova zaváhání a blýskla se několikatahovou kombinací vedoucí neochvějně k matu. Já okamžitě čapl vrabce - dohodl jsem se na remis a i když Martina musela kapitulovat v bezvýchodné pozici, znamenalo to naše vítězství 3 : 2!
Poslední 3 kola se budeme snažit udržet se "na bedně", ale pro mne je důležitější, že tenhle čtyřlístek má skvělé šachové předpoklady. A že cesta, kterou jsme se vydali - postupné nasazování žáků do soutěží družstev "dospělých" - se zdá být tím, čím je - tou správnou.
| Buk Václav | rsd | zobrazeno: 4319x |